Příčiny vzniku artrózy sice odstranit neumíme, přesto existují postupy, jak efektivně zpomalit její zhoršování a dopřát tak pacientovi možnost adekvátního pohybu. Léčba se volí dle diagnostikované fáze onemocnění, přičemž základ tvoří nefarkologické postupy. K nasazení léku obvykle dochází až v pokročilejším stádiu.
Zřejmě nejčastější rada u téměř jakékoliv nemoci je, začněte se stravovat zdravě. V případě nadváhy si tuto radu vezměte srdci. Pokud se pohybujete na váze odpovídající BMI vašeho věku není třeba nějaké drastické zásahy do stravování podstupovat. Akorát se snažte do svého jídelníčku vměstnat více ovoce, zeleniny, bílého masa a ryb. Tím zajistíte tělu dostatečný přísun vitamínů a minerálů, které však můžete také užívat ve formě potravinových doplňků. V případě artrózy je doporučován dostatečný příjem vitamínů C, E, D, omega 3 kyselin a poté kolagenních peptidů a aminokyselin.
Pro celkové zlepšení stavu artrózy se využívá pohybové a fyzikální terapie. Při pohybové terapie si za dozoru fyzioterapeuta osvojíte několik základních cviků, které poté několikrát během dne vykonáváte. Provádějí se v sedě nebo leže a jejich cílem je zlepšit rozsah pohybu postiženého kloubu a výkon svalů. Bylo totiž prokázáno, že zvláště u kolena je ochablost svalů viníkem jeho zhoršené funkce a vyšší bolestivosti. Fyzioterapeut se nezaměřuje jen na postižený kloub, nýbrž na tělo jako celek. Jeho snahou je ovlivnit pohybové návyky, které mohou být příčinou nerovnoměrného zatěžování. V případě potřeby doporučí vhodné korektivní pomůcky. Ke stabilizaci kloubu ortézu, pro odlehčení hůl či berle a vhodnou obuv. Fyzikální terapie je považována za doplňkovou léčbu k té pohybové. Postižené klouby jsou ošetřeny magnetoterapií, elektroterapií, hydroterapií či ultrazvukem. Na snížení bolestivosti má vliv i akupunktura a teplé zábaly.
Základem farmakologické léčby je užívání analgetik, které dokáží tlumit bolest. Užívat je lze v podobě tablet, avšak vhodnější bývá lokální aplikace v podobě masti. Hlavní výhodou analgetik je jejich rychlí nástup, avšak jedná se pouze o krátkodobou úlevu. Objeví-li se v postiženém kloubu zánět, rozhodne lékař o nasazení nesteroidních antirevmatik, které krom analgetického mají i protizánětlivý účinek. Jejich nevýhodou je však riziko vedlejších účinků při dlouhodobějším užívání. U kolena či kloubů ruky je poměrně účinná lokální aplikace antiflogistik. Poslední dobou je velká pozornost věnována medikamentům ze skupiny chondroprotektiva. Tento pomalu působící lék potřebuje minimálně měsíc, než začne působit, zato však dokáže ochránit chrupavku před další degradací. Aplikuje se povětšinou injekčně přímo do kloubní štěrbiny.
V pokročilejším stádiu, kdy jsou předchozí způsoby léčby již neúčinné, je přistoupeno k chirurgickému zákroku. Dovolují-li to okolnosti je zvoleno artroskopické ošetření kloubu. To dovoluje s minimálním invazivním zásahem odstranit osteofyty či ošetřit chrupavku. Tato operace dokáže účinně odpomoci od bolesti a oddálit případnou nutnost nahrazení kloubu endoprotézou.